Kurzy v Býkovicích

Byla jsem požádána o napsání článků k fotkám z Býkovic a tak se tu nad seznamem letošních kurzíků u čaje a piškotů probírám uplynulými týdny a snažím se vybavit si jak to vlastně všechno proběhlo..

Býkovice 5.5. – 11.5. 2007

Při čtení jednotlivých jmen ze seznamu mi naskakují zvláštní souvislosti podle kterých si jednotlivé žáky vybavím snad i po sto letech:

Standa – vyrovnaný člověk, který se vyzná v zemědělské technice a celý týden si s nadšením
dával k jídlu pořád dokola Toskánskou zeleninovou směs ( a pořád mu chutnala)

Michal – na první pohled se zdál jako drsňák, ale vyklubal se z něj pohodář.
Vlastní sice personální agenturu, ale instruktora paraglidingu ani po dlouhém
přemlouvání z rukávu nevytáhl.

Jarda – má koně a problémy se zaměstnaci, a tak jsme si měli hodně o čem povídat.

Alfred a Petr – samostatná dvojka – Alfred pilot PL-A a Petr člověk se zvláštním humorem a
pro mě naprosto exotickou profesí související s počítači a jadernými
elektrárnami..

a Benovci – bratři Marek a Milan (dodnes si je pletu) Přišli v sobotu ráno na sraz
s prohlášením, že jsou v pohodě, chápou, že paragliding je sport o počasí a kurz
na rogalo taky dělali přes dva roky a navíc ho dodnes nedodělali, takže žádný
stres…..

a tím to všechno začalo…….

Celý týden se prakticky střídalo špatné a horší počasí. Když nepršelo, tak alespoň foukalo. V přestávkách kdy se zdálo být počasí ideální jsme jezdili po okolních kopcích a navzdory předpovídanému směru větru nám foukalo zásadně do zad.
Nálada v týmu byla vzhledem k situaci celkem dobrá a tak jsme společnými silami zvládli veškerou teorii, startování padáku a pár sletíků z kopce. Motory jsme si sice ukázali a vyzkoušeli na zemi, ale k létání jsme se i přes veškerou snahu všech nakonec v řádném termínu neprobojovali. Dorazila nás zpráva od Dalibora Carbola z Beskydské školy: „ Tady je to beznadějné – potaháme padáky v tělocvičně a vyrážíme z kursisty polítat do Slovinska“ ….. a jeli …. a polítali….jo,jo, volné lítání má taky své kouzlo.. :o))

Fotogalerie kurzu 5.-11.5.2007

12.5. – 18.5. 2007

Týden uběhl jako voda a už tu máme další partičku…
Vláďa, Přemek, Honza, Bohouš a Jirka. Tentokrát nám počasí od začátku přálo a tak jsme hned úvodní hodinu začali taháním padáků na louce. Kluci z předchozího kurzu si protáhli dovču a připojili se k nám.
Přestože se naši „nováčci“ poměrně dlouho a intenzivně bránili zákonům fyziky a aerodynamiky – podařilo se nám je nakonec po pár dnech přesvědčit, že chyba opravdu není v padáku a jednoho dne jim to prostě začalo jít. Dodnes jsme nepřišli na to v čem byl ten náhlý zlom, ale každopádně nás to posunulo na kopec. Forma vydržela a tak jsme koncem týdne přešli plynule na motor. V této fázi se s námi rozloučil „volnolítač“ Jirka, který si šel do Beskydské dolétat výškové lety.
Bez větších jizev na Jožkově srdci dolétali Přemek s Vláďou celou předepsanou osnovu a po úspěšném absolvování teoretického přezkoušení se z nich stali piloti PPG. Bohoušovi chybí jen pár letů do ukončení pilotních zkoušek a Honza se rozhodl ještě potrénovat doma a přijít později.

Fotogalerie kurzu 12.-18.5.2007

19.5. - 25.5. 2007
Začíná dlouho očekávaný kurz v obsazení –táta se synem, motorkáři ze Spytihněvi, letecký lékař a inženýr…

V době, kdy píšu tenhle článek už se se všemi se znám, ale když čtete seznam neznámých lidí těsně před kurzem nedokážete se ubránit představám jací asi budou…..
Táta a syn… pár jsme jich už měli a byli skvělí a navíc táta volal jestli stačí na kurz 30litrů vína :o) působil příjemně…Motorkáři…to budou střelci – bude třeba pevné nervy a hodně pozornosti, aby se něco nestalo..Inženýr…hmmm ….. snad to nebude jeden z těch kteří se snaží instruktora něco naučit a celý kurz vymýšlejí vymyšlené..
A doktor….doktora jsme v kurzu ještě neměli…hlavně aby byl v pohodě…

Stačilo prvních pět minut a bylo jasno – Z černého transportéra se vyřítilo pět vysmátých kluků, dorazil i táta se synem a doktor s inženýrem…
Při úvodní hodině mě kluci učí jak si co nejrychleji zapamatovat jejich jména…
Martin jako máslo…Pavel jako pivo….Cyra…(až na konci kurzu si uvědomuji že se jmenuje vlastně Pavel a kluci mi vysvětlují jak vznikla jeho přezdívka)
V duchu jsem si oddychla – tenhle kurz bude stát za to :o))))

Naštěstí jsem se nemýlila. kurz byl mimořádně skvělý – kluci fungovali jako hodinky. Někomu to šlo rychle, někomu pomaleji, ale všichni na sobě tvrdě pracovali. Ve skvělé atmosféře jsme se prokousali přes kompletní teorii, startování padáků, létání na kopci až k motorům. V těchto chvílích už můžu gratulovat Kubovi a Frantovi Zborovským, Mírovi, Cyrovi, Petrovi a Jardovi ke získání pilotních licencí. kurz úspěšně dokončil i Petr Kunčák a ostatním už chybí jen pár letů…

Za ten týden jsem si na všechny hodně zvykla a mrzí mně, že jsme se museli rozloučit.
Každopádně doufám, že ti co nedolítali tak zas brzy přijedou a ti co dolítali že brzy přiletí…
Vždyť dobří holubi se vracejí…..

Ráda bych ještě poděkovala všem za přání k svátku (Jožka poctivě vyřídil), Jardovi za skvělou zdravovědnou přednášku, Frantovi za víno a vůbec celé partě za příjemný týden :o))

Kamča

Fotogalerie kurzu 19.-25.5.2007

zpět