Jestli je nějaký Bůh

 "Příběh Larryho Walterse"

DOVOLTE,

abych vám teď pověděl o Larrym Waltersovi; pro mě je hrdinou. Walters je řidič kamiónu a je mu třiatřicet. Sedí na zahrádce za domem v zahradním křesílku a přeje si létat. Tak dlouho, co sahá jeho paměť, se chtěl vydat vzhůru. Prostě být schopen se jen tak vznést do vzduchu a vidět hodně daleko. Čas, peníze, vzdělání a možnost být pilotem se mu vyhnuly. Rogallo je moc nebezpečné a místo k tomu vhodné bylo od jeho domova příliš daleko. A tak hodně letních odpolední proseděl na zahrádce za domem v obyčejném starém duralovém křesílku – takovém tom s látkou připevněnou nýty. Přesně takovém, jaké máte na své zahrádce za domem i vy.

Další kapitolu tohoto příběhu napsaly noviny a televize. Náš známý Larry Walters je ve vzduchu nad Los Angeles. Konečně letí. Opravdu se tam NAHORU dostal. Pořád ještě sedí ve svém duralovém křesílku, ale to je teď připevněné k pětačtyřiceti rezervním meteorologickým sondám, naplněným héliem. Larry má nasazený padák a s sebou vysílačku, kartón se šesti plechovkami piva, arašídovou pomazánku a sendviče s aspikem a vzduchovku, aby mohl prásknout některé balóny, až bude potřebovat dolů. A místo aby nad svou čtvrtí byl jenom pár set metrů, vyrazil do výšky přes tři kilometry, přímo prostředkem příletového koridoru k losangeleskému mezinárodnímu letišti.

Walters je skoupý na slovo. Když se ho novináři zeptali, proč to udělal, řekl: „Přece se nedá jenom tak pořád sedět.“ Když se ho zeptali, jestli se bál, odpověděl: „Nádherně!“ Když se ho zeptali, jestli by to udělal znovu, tak řekl: „Za nic na světě.“ A když se ho zeptali, jestli je rád, že to udělal, pusa se mu roztáhla od ucha k uchu: „No samozřejmě.“

Lidstvo sedí na židlích. Na jednu stranu existují náznaky, že nelze nic dělat. A pozemšťané Larryové Waltersové, puzeni sny a fantazií k činnosti, připoutávají ke křesílku meteorologické sondy.

Lidé sedí na židlích. Na jednu stranu jsou náznaky, že lidstvo je v beznadějném postavení. A pozemšťané Larryové Waltersové se vznášejí do výšin s vědomím, že nic není nemožné a z výšky tří kilometrů nám posílají vzkaz: „Dokázal jsem to, já to dokázal. LETÍM!“

Jde tady o náboj v člověku. Může to trvat dlouho a dopravní prostředek může být zvláštní a nečekaný. Ale jestli sen chováme dost blízko u srdce a uplatníme s fantazií to, co máme po ruce, stále ještě není nic nemožné.

Jenže počkejte! Támhle na kraji nějaký cynik trvá na tom, že lidé stejně nemůžou doopravdy létat. Rozhodně ne jako ptáci. Je to tak. Ale někde v malé garáži nějaký maniak s lesklýma očima do sebe cpe vitamíny a minerální tabletky a cvičí a máchá rukama pořád rychleji a rychleji.

 Tohle byl příběh Larryho Walterse – pravděpodobně zakladatele této zajímavé letecké disciplíny. Když se však podíváte na internet zjistíte, že po něm se takových bláznů objevilo ve světě víc a zrovna nedávno se na veřejnost dostala zpráva o brazilském knězi, který letem na balóncích ukončil svůj život  někde v oceánu.  

Touha letět je prostě nezkrotná, to my piloti dávno víme...  a jsme rádi, že jsme objevili paragliding , protože s těmi balónky to asi není žádná sranda…      

Zprávy z tisku:  

Pokus o nový rekord : Během devíti hodin letu uletěl Kent Touch z Oregonu 310 kilometrů na zahradní židli nesené balónky naplněnými heliem. Výšku letu reguloval vyléváním vody z kanystrů a vypouštění helia z balónků. Na rozdíl od svého minulého pokusu k tomu nepoužíval brokovnici, ale uvolňoval je ručně.

Zakladdatelem této letecké disciplíny je jistý Larry Walters, který se v roce 1982, rovněž v zahradní židli, dostal nad Los Angeles. Musel tenkrát zaplatit 1500 dolarů pokuty, neboť ho "udal" pilot jednoho letadla, když kontrolní věži v ohromení oznámil, že právě proletěl kolem chlapa sedícího na židli.

Brazilský kněz vzlétl na balóncích a zmizel

Paranagua, Brazílie – Římskokatolický kněz, který použil tisíc heliem naplněných pouťových balónků a vznesl se k překonání leteckého rekordu, se ztratil nad jižním pobřežím Brazílie.
Kněz Adelir de Carli odstartoval v neděli z města Paranagua. Vybaven byl padákem, teplým oblečením, satelitním telefonem a pozičním zařízením GPS. Pro případ přistání na moři měl i plovoucí sedátko.Snažil se překonat dosavadní rekord v letu na balóncích, který činí 19 hodin.V telefonických zprávách z oblaků uvedl, že vystoupal do výše šesti kilometrů a poté klesl na 2,5 kilometru. Stěžoval si na velké chladno a na to, že nedokáže přimět k činnosti zařízení GPS.
Než se s ním spojení přerušilo, oznámil, že ztrácí výšku a bude muset přistát na mořské hladině.
K hledání vzduchoplavce vzlétly záchranářské helikoptéry i letadla, na moře vyrazily čluny brazilského vojenského námořnictva.

Kněz, kterého odnesly balónky, byl nalezen mrtev v moři

Rio de Janeiro 5. 7. 2008 
Posádka vlečné lodi vylovila ve čtvrtek u břehů Rio de Janeira tělo, které s nejvyšší pravděpodobností patřilo katolickému knězi z Brazílie. Ten se 20. dubna nechal vynést do vzduchu tisícovkami balónků s heliem, které ho měly dostat do vzduchu na minimálně dvacet hodin. Kněz se však ztratil.Kněz Adelir de Carli chtěl letem pokořit devatenáctihodinový rekord o jednu hodinu a vytěžené peníze věnovat na výstavbu domova důchodců. Avšak krátce poté, co se odrazil od země, ho vítr zavál daleko nad oceán.

    Jestli je nějaký Bůh...  tak kněz Adelir de Carli to u něj asi něměl moc dobrý...     

K.S.  

Video:
http://net.boomtv.cz/seyret/ze-sveta/let-na-poutovych-baloncich-15.html

zpět