Býkovická mulda zase ožívá

Býkovická „mulda“ zase ožívá

Konečně něco na Moravě, a není to daleko od Brna. Dne 31.3 2007 proběhla velmi zdařilá akce pod názvem „ Tak neváhej a leť “ . Šlo o slavnostní otevření střediska pro motorový i bezmotorový paragliding , kterého jsem se s velkou radostí zúčastnil i já.
Takže něco málo z mého pohledu. Již týden dopředu bujela na internetu vřelá diskuze na téma, …co to tam bude?, a …jedeš tam vůbec? a …co s sebou? apod. Mně bylo jasné, že tam prostě musím. Předpověď větru nedávala velkou šanci, že se bude létat hned od rána a i pohled z okna naznačoval, že funí celkem dost, a tak jsem se po ránu vesele věnoval domácím pracem s tím, že odpoledne je taky čas a že mi tudíž nic neunikne. Ale jeden telefonátek přímo z Býkovic, odhodil jsem hrábky a prchnul od mé „oblíbené“ práce na zahrádce. Dojel jsem na mezu někdy kolem půl jedenácté a už z dálky bylo jasné, že létat se dá. Poskládal jsem si tedy vybavení a vzhůru do oblak.

No dalo to moooc pěknou hoďku po okolí, jen tak se proletět a rozkoukat se. Pak se rozfoukalo a začali poletovat „kajty“. Tak jsem přistál a zbyl konečně čas na uvítání se s partičkou lidí, kteří stejně jako já přijeli okouknot, co se nám to za humny děje.
No každopádně se bylo pořád na co koukat. Kolem se proháněli Kajty s vozíčky i bez, co chvilka se někde něco nastartovalo a ladilo, poletovaly tam modely letadel, létala tam i dvoumístná tříkolka a vozila sličné dámy a pány, do toho občas i nějakej volnomyšlenkář si zablbnul na svahu, ve velkém stanu měli moc fajn polívčičku a klobásky, k tomu pivíčko no prostě jsem nevěděl kam dřív. Ale hlavně se klábosilo a diskutovalo na téma létání a vše kolem něj. Kolem třinácté hodiny se vítr trochu utišil a někteří piloti se jali startovat do termiky, tak jsem se taky přidal provázen nerudnými pohledy spolupřihlížejících. Dalo to zase něco přes hodinku a na spotřebu 1,5dcl na hodinu jsem byl náležitě pyšnej. Pak jsem si vyzkoušel kajta a zjistil jsem, že se moc bojím a že se raději vrátím k létání, (…ta „mrcha“ měla děsnou sílu a furt mě někam táhla).

Bohužel vítr k večeru nehodlal slábnout a tak jsme se postupně přesunuli do nedaleké hospůdky, kde jsme pokračovali ve vřelé zábavě. Hodně poutavé bylo i povídání Zdeňka o Nepálu a moc povedené Jožkovi záběry z kurzů a létání s padákem vůbec. ( .. spojení „ přistání na Vítka“, se neslo dlouho do noci.) Pak začala hrát kapela ZZ top revival a musím přiznat, že to byl opravdu kulturní zážitek. Většina se ihned pustila do tance a dokonce i Roman Pavlík přihodil ze pár akrobatických prvků co si pamatoval ze základní školy.

No a tahle bujará nálada se nesla až do brzkých ranních hodin.
Závěrem musím prohlásit, že to byla velmi povedená akce. Vyšlo počasí, vše bylo bezvadně zajištěné a připravené. Myslím, že se tam nenudil opravdu nikdo a bylo se pořád na co koukat.
Jožko a Kamčo díky.

Berka Tomáš

FOTOGALERIE Z AKCE

zpět