Býkovická letka 11

Býkovická letka 11
(pozn. aut.: podobnost s Cobrou 11 je čistě náhodná)

Býkovické stráně už pamatují ledasco, ale na poslední zářijový týden jen tak nezapomenou. Na jejich svahy totiž dorazila světově proslulá elitní letka pod vedením neohroženého indiánského náčelníka Kouřícího Káčera a jeho zástupce Malého Kamíka.
Tato Jednotka pro Boj s Větry (JEBOV) měla následující složení: Velké Martin, Martin Kukačka, Štěpán, Luboš, Pepa, Dalibor, Honza, Standa, Honza Martin a Renča.
Bojovým úkolem bylo natrénovat vzlet na padákovém kluzáku, zničit co nejvíce nepřátelských SLZ a bezpečně přistát. To vše i za nepříznivé povětrnostní situace.

Velké Martin byl muž, jenž dokázal svoji odvahu již tím, že si pro zdravotní potvrzení přišel na gynekologii, a který se jako jediný nebál vyzkoušet pevnost pěnového chrániče páteře. Jím bravurně řízený motorový padák se nyní stane nástrojem pomsty na drzých anorektických gynekoložkách.
Martin řečený Kukačka byl specialistou pro určování přesného času, který nikdy neopomenul poznamenat, že 15. poledník prochází Jindřichovým Hradcem - jeho rodištěm. Jeho nejlepšími zbraněmi jsou příběhy o bájném profesoru Kopřivovi (lat. Urtica dioica – kopřiva dvoudomá), kterými ničí nejen nepřátele, ale bohužel i své spolubojovníky.
Na Štěpánově autě byste marně hledali místo beze stop krve. Ne, není to krev lidská, co kape z nárazníků. Štěpán prostě loví srnky tímto neobvyklým způsobem, i když o srnčí maso už dávno nikdo z jednotky nestojí. Nyní se již členové letky mohou těšit na bažanty a jinou pernatou zvěř. Alespoň do té doby, než se srnky naučí létat.
Protože Býkovická letka přijímá jen ty nejlepší z nejlepších, není divu, že se v ní objevil i Paraluboš, který, aby se mohl stát její součástí, opustil profesionální armádu České republiky. Pozor! Používá zásadně zbraní hromadného ničení! Po jeho historkách a vtipech se smíchy umlátí úplně všichni.
Dalibor se ukázal jako excelentní pilot. Zvláštní je, že při přistávání ostatních nikdy neuhnul ani o milimetr. Zřejmě očekával stejné pilotní dovednosti i u nich. Většinou marně.
Standa byl jednoznačně nejrychlejší motorová myš. Než se jednotka zmobilizovala, on již vyhodnotil meteorologickou situaci, pětkrát vyzkoušel křížový start, třikrát slétl kopec a šestkrát cvičně rozbalil a zabalil padák. A než se ostatní stačili rozkoukat, už vybalil dálkově řízený model letadla a simuloval nálet nepřátelských jednotek.
Honza byl benjamínkem skupiny. Je hodný, chytrý a přítulný, hodil by se do rodiny s velkými pozemky zejména v kopcovitém terénu. Umí dávat pac a potěšíte ho škopkem a cigárkem značky Start. Ale pozor! Od jisté doby je problém dostat ho zpátky na zem.
Na jednu stranu byl Honza Martin oblíbený člen skupiny, protože obvykle mlčel. Na stranu druhou to byl Pražák. Každou volnou chvilku musel věnovat kontrole svého vozu, protože parkovat kousek od Brna se značkou AEH 56 -98 je adrenalin daleko větší než paragliding. Každopádně je to gentleman, který nosí bílé rukavičky jen proto, aby je mohl nepříteli hodit pod nohy (což nepřítele jistě vyděsí).
Renča byla okouzlující tvor. Až přivolaný zvěrolékař vyvrátil obavy, že se jedná o zvláštní druh létajícího křečka. (tečka) Je to prý nadpřirozená bytost žijící převážně ve vzduchu, zavěšena do prapodivných šňůr a kusů textilu. Svým zpěvem láká případné oběti do vzduchu a ty pak umírají na následky volného pádu.
Pepa měl zvláštní bojový úkol. Na místo srazu se měl přibližovat vždy s určitým zpožděním, aby nepřítel nevypozoroval přesný počet členů býkovické letky. Dařilo se mu to tak dobře, že ani členové skupiny kolikrát nevěděli, zda Pepa vůbec existuje.
Nutno poznamenat, že i sám náčelník vytvářel pro své válečníky skvělé podmínky.
Za bezvětří foukal do vrchlíků, motivoval jednotku k vyšším výkonům (do 15 m) a vysvětloval i to, co se vysvětlit nedá (např. aerodynamiku).
V neposlední řadě je třeba se zmínit o Kamče, která jest pravou rukou náčelníka, páč náčelník má obě ruce levé (humor). To ona zařizovala vše potřebné, organizovala a pomáhala a byla beze sporu sjednocujícím prvkem celé skupiny. Umí vařit, zpívat, tančit, fotit, řídit auto….jo a umí taky lítat.

(Autoři prohlašují, že během výcviku nebylo zabito ani zraněno žádné zvíře, kromě srnek, teda)

Renča a Honza

FOTOGALERIE Z KURZU

zpět